Padesátník

Karel Plíhal

1:NG#a procházce nC#oční OlomD#oucG#í
sFme svou novou dCmívkou AdélkC#ouG# 
přepadla mě C#úzkost, člověk nD#ení všemohG#oucí,
mFmusel jsem jít zkrCmátka na velkC#ouG#.
2:Ten pocit mi byl celou cestu v patách,
a nikde žádné vlídné zátiší,
tak jsem svoji milou neprodleně zatáh'
do restaurace nejbližší.
R:G#Adélce jsem kFmoupil limonD#ádu,
vG#yřítil se rFmychle za dveřD#e,
vtFmom jsem náhle v bB7ěhu zjFmistil jednu zrB7adu,
jó, v pG#eněžence C#ani haléřD#e.
3:Záchodová bába tvrdě stála
na tom, že jí musím zaplatit,
ta věc, co se mohla stát, se doopravdy stala,
nevím: mám se vrátit nebo nevrátit?
*:/: PG#adesátník, mizernej pBmadesátník, lD#ásko! LBmásko! :/
Teď se G#ukážFme, jEak mě rD#áda mG#áš.
4:Co bychom si na té staré paní vzali,
taková je její profese,
ne nadarmo se říká: láska přenáší i skály,
takže doufám, že i tohle unese.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:47.101+00:00
Výsledky hledání: